Malý Stožec

Malý Stožec

Znělcový hřbet s nadmořskou výškou 659 m n. m., s výborným výhledem do kraje Lužických hor, se nachází nedaleko Chřibské, 1,5 km JZ. od Jedlové. Táhne se JZ. – SV. nad údolím Chřibské Kamenice.
Skalnatý vrcholek tvoří obnažená znělcová stěna s náznakem nepravidelné sloupcové odlučnosti. Stěna je šikmá a k JV. Vytváří převisy. Při pohledu od SZ. vrchol Stožce připomíná profil obličeje ležící postavy (čelo, nos, brada), proto se jí kdysi říkávalo Obličejová hora nebo Obří hlava.
Na jižní straně (u železniční tratě) se nachází puklina, známá jako Komora. Prý ji kdysi obýval místní poustevník Fridolín Rauch.

Já jsem toto místo navštívil naposledy v roce 2013, což je docela dost roků. Místo se naštěstí moc nezměnilo, což je jedině dobře. Letos na podzim jsem zde měl možnost pozorovat nádherný východ slunce, kdy nebe hrálo všemi odstíny červené a oranžové. Krásný zážitek. 😉

Snímky si můžete prohlédnout v galerii Lužické hory.

Žluté stěny

Žluté stěny

Žluté stěny (německy Gelbe Wand) je starý název pro skalní stěnu nad Loubskou roklí (Laubenschlucht), kterou najdete hned za Kvádrberkem. Čas od času toto místo navštívím, je zde pěkný výhled do rokle a místní městské části Loubí. Hlavně podzim zde bývá kouzelný, navíc slunce zapadá na „správném místě“. 🙂

Snímky si můžete prohlédnou v galerii Děčínská vrchovina.

Großer Teichstein

Großer Teichstein

Tuto skalní vyhlídku jsem navštívil v červnu roku 2018. Hned jsem si říkal, že toto místo musím navštívit na podzim. Místní smíšený les sevřený okolními skalními stěnami dává tušit, že by se zde dal pořídit krásný záběr. Jenže člověk, okouzlen krajinou, zapomene na jednu důležitou věc: kde v říjnu zapadá slunce?

Zatímco v létě slunce zapadá mezi skalami Wintersteinu a Velkého Lorenzsteinu, které jsou od vyhlídky vzdálené tak akorát, na podzim se slunce stáčí a zapadá okolo nedalekého vrchu Hochhübel. To není zrovna dobré, protože slunce díky tomu zapadá „brzo“ – sluneční světlo je ještě ostré a když už to začíná být krajinářsky zajímavé, slunce se schová za kopec a světlo v krajině náhle zmizí, vše zahalí stín. Váš sen o magické podzimní krajině se tak poněkud rozptýlí … 🙂

Přesto jsem s prázdnou neodešel a než slunce zapadlo, pořídil jsem alespoň jedno panorama.

Pozim

Z Kvádrberku

Letos jsem si dál „plán“ pokusit se daleko více fotit v podzimním období. Slovo plán je v uvozovkách schválně, protože vím, že se velmi lehce nemusí naplnit a to hned z několika důvodů. Volný čas, tím myslím čas na samotné focení, je něco, čeho se mi moc nedostává a dobře vím, že mé plány může zhatit jak samotná síla přírody v podobě počasí, tak třeba i jednoduše jistá rodinná událost naplánována na víkend. Zatím se mi daří a dokonce jsem využil i prvních podzimních mlh, třeba právě, již tradičně, na Kvádrberku. A ač zde fotím opravdu často, stále nedokážu odolat oné zvláštní atmosféře, jenž panuje ve zdejším bukovém lese.

Snímky si můžete prohlédnout ve fotogalerii Děčínská vrchovina

Kaiserkrone

Kaiserkrone

Malá stolová hora na levém břehu Labe v saské části Labských pískovců s vyhlídkovou plošinou.
Název hory údajně „vymyslel“ významný malíř Česko-Saského Švýcarska Caspar David Friedrich, jenž mu tvar hory připomínal „císařskou korunu“ – tato hora je známá právě obrazem „Poutník nad mořem mlh“ .
Z hory je nádherný výhled do okolí Reinhardsdorf-Schöna a další, tentokrát nejmenší, stolovou horu Zirkelstein.

Další snímky si můžete prohlédnou v galerii Děčínská vrchovina.

Schrammsteine

Müllerstein

Schrammsteine – nádherný skalní útvar v Saském Švýcarsku.
Minulou neděli jsme toto místo s přáteli navštívil a ač to z počátku vypadalo, že východ slunce, díky oblačnosti, nebude, nakonec se ukázalo, že se vyplatilo si počkat. Slunce se mrakem nakonec prodralo a díky inverzní mlze, táhnoucí se od Labe jsem pořídil celkem dost snímků, které si můžete prohlédnou v galerii Děčínská vrchovina a jelikož jsem některé upravil i do ČB, tak i v galerii Black&White.

Babon

„Banon“, tak můj dvouletý syn Lukáš říká všemu hmyzu, který potkáme při společných nebo rodinných procházkách. Jelikož má „ťapi ťapi“, k mé radosti, rád a jeho mladé oči zbystří hravě všelijaký hmyz, někdy se stane, že se procházka poněkud časově protáhne na půldenní výlet 🙂

Je jasné, že „banony“ fotím o 106. Díky Lukášovi toho vidím opravdu hodně, od mravenců, až po brouky, ploštice o létavém hmyzu v podobě motýlů nemluvě. Snímků mám pomalu tolik, že nestíhám vše zpracovávat a určovat všechny druhy. Zjišťuji tak, že svět hmyzu je opravdu obrovský.

Nové snímky si prohlédněte v hmyzí galerii .

Quirl

Výhled z Quirlu

Quirl (350 m n. m.) je saská malá zalesněná stolová hora na levém břehu Labe. Je zde jedna skalní plošina, ze které je krásný výhled do „kulturní krajiny“ vesniček v katastru obce Königstein.

Já jsem tuto horu navštívil poprvé a protože bylo jaro v plné parádě, návštěva se mi líbila 🙂 Až později jsme si uvědomil jednu nemilou věc: okolní krajina, ač svěže jarně zelená, byla přesto vyschlá a žíznivá. Teplé jaro beze srážek není pro krajinu moc dobré. Zdá se, že sucho přichází zase o něco dříve …

Další fotografie z této oblasti si můžete prohlédnout ve fotogalerii Děčínská vrchovina.

Jaro v Saském Švýcarsku

Po dlouhé době jsem s přáteli vyrazil ven. Delší přestávka je dána prostou skutečností, že pro krajinářskou fotografii v předjarním období není moc námětu k focení. Já osobně vždy čekám až na období, kdy se stromy začínají probouzet a kdy všechno pučí a kvetou první jarní rostliny.

Jaro zkrátka o sobě dává zcela jasně vědět, ač rána jsou ještě docela chladná, což platilo i při mé poslední ranní návštěvě NP Saské Švýcarsko.

Lužické hory – Klíč

Z Klíče

Začátkem února jsem využil volna a navštívil jsem Klíč. Byla zima, celé Lužické hory pod sněhem a ač bylo zataženo, při svítání se objevila v mracích skulina, která dala vzniknout nádhernému růžovému světlu.
Moc snímků jsem nepořídil, mraky za chvilku opět oblohu zatáhly, ale vzhledem k tomu, že jsem byl venku po dlouhé době, byl jsem výletem spokojen.

Další snímky si můžete prohlédnou v galerii Lužické hory.